Historie

Stará univerzita (1573 – 1860)

Počátky studia geologických oborů jsou spojeny s dějinami staré olomoucké univerzity (1573 – 1860). V roce 1747 se zde v rámci přírodních věd začala vyučovat mineralogie. Ostatní discipliny, především petrografie, geologie, paleontologie a také hornictví, se prosadily mnohem později. Teprve na sklonku činnosti staré univerzity se zde vyučoval předmět „geognosie“, jak byla v tehdejší době geologie nazývána.

Postavení ryze geologických oborů bylo spojeno s vývojem vědeckého poznání, které silně zaostávalo za mineralogií. Pěstování mineralogie na staré olomoucké univerzitě např. dokládá katalog sbírky minerálů z roku 1804, který obsahoval 2 228 převážně moravských nerostů. Rozvoj geologických věd jako celku byl pozitivně ovlivněn působením význačných přírodovědců, jakými byli J. Wobraska, J. Helcelet, J. Nestler, J. S.Presl, H.M. Schmidt aj.

Nová univerzita (po roce 1946)

Po obnovení činnosti univerzity v roce 1946 začala výuka geologických disciplín na nově založené pedagogické fakultě Univerzity Palackého, zajišťovaná mineralogicko-geologickým ústavem.

Byla zaměřena na přípravu učitelů pro školy II. stupně (1946-1953). Během tohoto období bylo na filosofické fakultě v letech 1948 až 1952 organizováno také studium přírodních věd v tzv. bieniu, které bylo určeno pro výchovu učitelů nejvyššího stupně středních škol. Pro zajištění i tohoto studia byl původní mineralogicko–geologický ústav rozdělen na ústavy dva, mineralogicko-petrografický a geologicko-paleontologický. Studenti bienia dokončovali svá studia na příslušných fakultách v Brně nebo v Praze.

Vysoká škola pedagogická (1953 – 1960)

Podstatná změna nastala ve studijním roce 1953/54 zřízením Vysoké školy pedagogické (1953–1960), které přineslo vznik kateder. Z původního ústavu, po zrušení bienia opět mineralogicko-geologického, vznikla v roce 1953 katedra geologie a geografie.

Od roku 1959, po zrušení Vysoké školy pedagogické, kdy se ve svazku Univerzity Palackého konstituovala Přírodovědecká fakulta, vzniklo i samostatné pracoviště s názvem katedra mineralogie a geologie. Jejím bezprostředním pokračovatelem s kontinuitou více než 40 let je dnešní katedra geologie. U vzniku a rozvoje pracoviště stáli od samých počátků zejména prof. RNDr.František Němec, prof. RNDr. František Zvejška, doc.RNDr. Jindřiška Němcová – Hlobilová, CSc a doc. RNDr. Vojtěch Barth, CSc. Jejich zásluhou byly vybudovány rozsáhlé mineralogické, petrografické i paleontologické sbírky a odborná knihovna. Bylo získáno i nezbytné, byť skrovné vybavení.

Od počátku a během celé dosavadní existence katedry byla pedagogická činnost zaměřená na přípravu středoškolských učitelů základních škol v oboru geologie a výuce základních geologických disciplin pro potřeby ostatních přírodovědných oborů, pěstovaných na fakultě. Vědecko-výzkumná činnost byla tradičně zaměřena na mineralogicko-petrografický a regionálně geologický výzkum východní části Českého masívu.

V roce 1963 začíná vycházet sborník Acta Universitatis Palackianae Olomucensis, Facultas rerum naturalium, řada Geographica – Geologica.

Současný vývoj (od roku 1995)

V roce 1995 byl spuštěno tříoborové magisterské studium Učitelství v kombinaci biologie, zeměpis a geologie, které na katedru přineslo řadu nových diplomantů a také rozšíření kádru. V roce 2002 byl v souvislosti s přechodem na systém ECTS spuštěn nově akreditovaný studijní program geologie v oboru „Geologie a ochrana životního prostředí v učitelství“, který se studuje v kombinaci s biologií nebo chemií. V rámci programu byla akreditována možnost provádět rigorózní řízení v oboru geologie (RNDr.).

Od roku 2006 je spuštěno bakalářské a následně magisterské studium v oboru Environmentální geologie, později včetně možnosti provádět rigorózní řízení (RNDr.). Katedra geologie má rovněž možnost školit Ph.D studenty v rámci třístranné dohody s Ústavem geologických věd Masarykovy univerzity v Brně a Geologickým ústavem AVČR v.v.i. v Praze. Dalším významným krokem je získání samostatné akreditace doktorského studia v oboru Geologické vědy v roce 2015.

Ruku v ruce s rozvojem studijních programů a získávání projektů (zejména GAČR a FRVŠ) se na přelomu tisíciletí začíná výrazně zlepšovat technické zázemí katedry. Je vybavena a otevřena nová optická laboratoř, vzniká specializované pracoviště pro výzkum fluidních inkluzí, petrofyzikální laboratoř, laboratoř mělké geofyziky, laboratoř elektronové mikroskopie a mikroanalýzy, atd. Katedra také rozšiřuje své personální obsazení, získává řadu výzkumných grantů, zapojuje do mezinárodních programů studentské mobility CEEPUS, ERASMUS a ERASMUS+, navazuje odbornou spolupráci s domácími i zahraničními pracovišti a výrazně vylepšuje počty a kvalitu svých publikačních výstupů. Od roku 2009 katedra sídlí v nové budově PřF UP na tř. 17. listopadu 12.