Další vzdělávání pedagogických pracovníků (DVPP)

Katedra geologie nabízí učitelům středních a základních škol možnost dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků (DVPP). Aktuálně je v nabídce 5 kurzů, které budou při dostatečném zájmu realizovány v zimním i v letním semestru. Na kurz je možné přihlásit se přes Portál celoživotního a dalšího vzdělávání na UP v Olomouci (CŽV): https://czv.upol.cz/. V případě dotazů ke konkrétnímu kurzu můžete využít e-mailovou adresu kontaktní osoby: dr. Tomáš Lehotský: tomas.lehotsky@upol.cz, dr. Kamil Kropáč: kamil.kropac@upol.cz. Po úspěšném dokončení kurzu dostanou účastníci osvědčení o absolvování programu CŽV.

Název kurzu

Zimní semestr

Letní semestr

Kontakt

Výuka geologie v terénu 12. 9. 2020 (sobota) termín bude upřesněn tomas.lehotsky@upol.cz
kamil.kropac@upol.cz
Meteority, impakty a impaktní produkty 25. 9. 2020 (pátek) termín bude upřesněn kamil.kropac@upol.cz
Geologická stavba Olomouce a jeho okolí 9. 10. 2020 (pátek) termín bude upřesněn tomas.lehotsky@upol.cz
Praktické poznávání minerálů 27. 11. 2020 (pátek) termín bude upřesněn kamil.kropac@upol.cz
Sopky v geologické historii Moravy a Slezska 4. 12. 2020 (pátek) termín bude upřesněn tomas.lehotsky@upol.cz

NABÍDKA KURZŮ

  • Výuka geologie v terénu

    Anotace:
    Výuka geologie v terénu představuje nedílnou součást učiva předmětu. Dílčím cílem je seznámení pedagogů přírodovědných předmětů s principy terénní výuky geologie, způsoby jejího ukotvení v rámci ŠVP základních škol i gymnázií, ale i riziky realizace výuky v terénu (1 hod.). Kurz probíhá přímo v terénu v Olomouckém kraji a seznámí účastníky s geologickou stavbou daného území i konkrétními aktivitami, které lze se žáky realizovat. Hlavní náplní je odborná geologická exkurze, která je vedena terénem s vybranými geologickými jevy (7 hod.). Výběr exkurzních tras zohlednil tři hlavní požadavky: (i) finanční a časovou dostupnost (okolí Olomouce), (ii) realizovatelnost pouze s využitím prostředků veřejné hromadné dopravy v kombinaci s pěší turistikou; (iii) pestrost prezentovaných geologických fenoménů. Cíleně budou popisovány geologické a geomorfologické jevy, dalším zaměřením je praktické poznávání hornin, minerálů a zkamenělin během celé exkurze. Hodinová dotace 8 hodin.

    Počet účastníků: 5–25

    Učebna: terénní výuka, sraz účastníků na nádraží v Grygově

    Odborný garant, vyučující, kontaktní osoba: RNDr. Tomáš Lehotský, Ph.D., tomas.lehotsky@upol.cz; RNDr. Kamil Kropáč, Ph.D., kamil.kropac@upol.cz

    Výuka v terénu v rámci CŽV.
  • Meteority, impakty a impaktní produkty

    Anotace:
    Studium meteoritů přineslo přírodním vědám neocenitelné informace o stáří, vzniku a vývoji sluneční soustavy, složení a stavbě těles sluneční soustavy s pevným povrchem i o možném původu života na Zemi. Na středních a základních školách předávají žákům tyto informace v útržcích zejména učitelé biologie, zeměpisu, chemie a fyziky. Meteority se zabývá geologie, meteorická astronomie, geochemie a kosmochemie, nicméně z výše uvedeného je zřejmé, že poznatky z jejich studia využívá celá řada vědních oborů. Pro správný výklad významu informací je obvykle nezbytné znát širší souvislosti, což bývá u vědních disciplín, které jsou roztříštěny mezi velké množství oborů, často problematické. Málokdo také ví, kolik kapitol knihy poznání meteoritů se psalo právě v českých zemích. Přednáška si klade za cíl seznámit poutavou formou posluchače z řad učitelů se základními aspekty, které se týkají znalostí o meteoritech, impaktech vesmírných těles na zemský povrch a impaktních produktech. Náplní přednášky je po osvětlení terminologie a významu studia meteoritů, historie jejich poznání od pravěku až po současnost (2 hod.) a identifikace, složení a klasifikace meteoritů (2 hod.). Dále se přednáška věnuje slavným meteoritům v České republice a ve světě, meteoritům s rodokmenem (2 hod.), významným impaktům, impaktním kráterům a produktům srážky jiného vesmírného tělesa se Zemí (2 hod.). Součástí přednášky je i praktická ukázka různých typů kamenných, železokamenných a železných meteoritů, možnosti jejich odlišení od pozemských hornin a člověkem vyrobených materiálů, dále ukázka impaktních skel, impaktních brekcií a tektitů s důrazem na české vltavíny.

    Počet účastníků: 5–25

    Učebna: LP – 1038

    Odborný garant, vyučující, kontaktní osoba: RNDr. Kamil Kropáč, kamil.kropac@upol.cz

    Roštovitá chondrule tvořená olivínem ve výbrusu z kamenného meteoritu.
  • Geologická stavba Olomouce a jeho okolí

    Anotace:
    Přednáška a terénní praxe je zaměřena na poznání geologické stavby krajského města Olomouce a jeho širšího okolí. Geologická stavba Olomoucka je především ovlivněna polohou na rozhraní dvou velkých celků odlišných stářím i geologickou minulostí: Českého masivu a Karpatské soustavy. Nacházejí se zde horniny různého stáří od časově velmi vzdáleného období před začátkem prvohor (prekambrium) až po nejmladší čtvrtohory. Tato oblast byla v dávné minulosti několikrát zaplavena mořem, které zde zanechalo mocná souvrství usazených hornin s četnými zkamenělinami.
    K nejstarším horninám Olomoucka, vzniklým v prekambriu, patří drobné ostrůvky vyvřelých hornin žulového charakteru známé od Třebčína, Kaple, Studence a Krčmaně. Z období prvohor jsou známy usazeniny dvou útvarů: devonu a spodního karbonu. Unikátní je zejména výskyt devonského tropického korálového útesu u Čelechovic na Hané. Zdejší vápence vznikly před 350 miliony lety a jsou díky velkému množství zkamenělin korálů, stromatopor, měkkýšů, ramenonožců, lilijic a trilobitů proslaveny v celé Evropě. Vápence stejného stáří se nacházejí také v okolí Hněvotína, Grygova a na Přerovsku. Devonské podmořské vulkanity a břidlice s fosiliemi zastupují výskyty v konicko-mladečském a šternbersko-hornobenešovském pruhu. Další útvar – spodní karbon, zastoupený sledy slepenců, drob a břidlic – tvoří podloží historického jádra Olomouce. Buduje však i většinu Nízkého Jeseníku a Drahanské vrchoviny. Třetihorní usazeniny s četnými zkamenělinami hřebenatek, ústřic, ježovek, červených řas a mechovek zanechalo na Olomoucku poslední moře. Celou řadu lokalit těchto „mladých“ usazenin najdeme v prostoru, který geologové označují jako karpatskou předhlubeň. Jejich zbytky jsou zachovány i na území města Olomouce. Mořskou sedimentaci vystřídala v nejmladších třetihorách sedimentace jezerní. Jejími pozůstatky jsou pestré jíly a křemité štěrky, nacházející se hlavně v západní části města. Čtvrtohory se naopak nesou ve znamení střídání dob ledových a meziledových. Na Olomoucko pevninský ledovec nezasahoval, nicméně se zde nacházejí mocné sprašové komplexy, ukrývající zkamenělé kosti velkých pleistocénních zvířat (mamutů, nosorožců, pižmoňů, koní a dalších). V této době jsou také hojně osídleny jeskynní systémy, které poskytly fosilie medvědů, hyen, ale i předků člověka.
    Přednáška seznámí posluchače s geologií olomouckého regionu (1 hod.), jeho geologickým vývojem (1 hod.), hlavními horninovými typy, minerály a zkamenělinami (3 hod.). Pozornost bude věnována význačným lokalitám, jeskynním systémům, minerálním pramenům a nerostným surovinám. Součástí bude i terénní vycházka ke skalním stěnám v Bezručových sadech (3 hod.). Získané informace lze využít ve výuce s regionálním zaměřením, geologii, geografii, biologii. Hodinová dotace: 8 hodin.

    Počet účastníků: 5–25

    Učebna: LP – 1038

    Odborný garant, vyučující, kontaktní osoba: RNDr. Tomáš Lehotský, Ph.D., tomas.lehotsky@upol.cz

    Výchozy kulmských sedimentů v Bezručových sadech v Olomouci
  • Praktické poznávání minerálů

    Anotace:
    Seminář je určen zejména pro učitele biologie, chemie a fyziky. Jeho cílem je posílení praktických a didaktických dovedností při určování minerálů. Tematicky je seminář rozdělen na dvě části. První část (3 hod.) je zaměřena na praktické poznávání nejběžnějších minerálů na základě jejich fyzikálních vlastností. Po krátkém teoretickém úvodu následuje vlastní práce účastníků s nerosty doplněná o laboratorní cvičení k danému tématu, které lze i s minimem pomůcek realizovat mimo laboratoř ve školních lavicích. Řešen bude např. vryp minerálů, magnetismus, luminiscence nebo různé metody stanovení hustoty, které lze zároveň využít i pro určení pravosti šperků. Vzhledem k tomu, že některé optické vlastnosti minerálů lze pozorovat pouze pod mikroskopem, je druhá část semináře věnována právě této problematice (5 hod.). Klasická mikroskopie v polarizovaném světle značně rozšiřuje možnosti identifikace minerálů, umožňuje bezpečně určit strukturu hornin či odhalit mikrofosilie. V biologii lze využít polarizované světlo např. pro pozorování škrobových zrn. Náplní tohoto kurzu je práce s polarizačním mikroskopem, různými typy mikroskopických preparátů a pozorování vlastností nejběžnějších horninotvorných minerálů v polarizovaném světle. Hlavním benefitem semináře je individuální zapojení každého účastníka do všech výše uvedených aktivit.

    Počet účastníků: 4–8

    Učebna: LP – 1023 a LP – 1018

    Odborný garant, vyučující, kontaktní osoba: RNDr. Kamil Kropáč, Ph.D., kamil.kropac@upol.cz

    Vyrostlice pyroxenu ve výbrusu z čediče v polarizovaném světle.
  • Sopky v geologické historii Moravy a Slezska

    Anotace:
    Přednáška si klade za cíl seznámit posluchače – pedagogy – s geologickým fenoménem vulkánů a vulkanitů, které se nacházejí na území Moravy a Slezska. Je těžké uvěřit, že i na naši na pohled klidnou krajinu se kdysi vylévala žhavá láva, krátery četných sopek vyvrhovaly sopečné pumy, mračna ohnivého popela a z úbočí se valily smrtící bahnotoky. Přesto tomu tak bylo, a to v době dokonce geologicky „nedávné“, během třetihor a čtvrtohor. Přednáška mapuje výskyty sopečných hornin v různých geologických obdobích na Moravě a ve Slezsku. Za nejstarší vulkanity celé České republiky jsou podle nejnovějších radiometrických měření považovány horniny brněnské metabazitové zóny. Podmořský vulkanismus zde byl datován údajem 725 ± 15 mil. let do proterozoika (starohor). V prvohorních obdobích – devonu a karbonu se rozprostíralo v oblasti Drahanské vrchoviny a Nízkého Jeseníku moře. Na dně hlubokomořské pánve docházelo často k podmořskému vulkanismu, jehož doklady dnes nacházíme např. v konicko-mladečském nebo šternbersko-hornobenešovském pruhu (2 hod.). Druhohorního stáří jsou horniny těšínitové asociace, které tvoří pásmo ve slezské jednotce Západních Karpat, táhnoucí se od Hranic, přes Český Těšín až k polskému městu Bialsko-Biała. Druhý výskyt vulkanitů ve flyšových Karpatech na našem území představují mladotřetihorní vulkanity východně od Uherského Brodu (2 hod.). Další významná etapa vulkanické činnosti je reprezentována „mladými“ (třetihorními a čtvrtohorními) sopkami v centrální části Nízkého Jeseníku, především v okolí Bruntálu. Známé stratovulkány, k nimž patří Velký a Malý Roudný, Venušina sopka a Uhlířský vrch, tvoří významné dominanty v krajině a jsou i turisticky atraktivními cíli (2 hod.). Součástí přednášky je i praktická výuka s ukázkami hornin a minerálů, které souvisejí s moravskoslezským vulkanismem a také výuka v geoparku PřF UP (2 hod.). Hodinová dotace 8 hodin.

    Počet účastníků: 5–25

    Učebna: LP – 1038

    Odborný garant, vyučující, kontaktní osoba: RNDr. Tomáš Lehotský, Ph.D., tomas.lehotsky@upol.cz

    Sloupcovitá odlučnost čediče – Mezina.